Tak pojďme snít...

Představivost je jako oheň.Má mnoho odstínů a musí se stále přiživovat, aby nevyhasla.

Kalendář

Z diskuze...

Jak se Vám tu líbí?

Harry Potter a Starý známý

12.kapitola

Prosím  o vaše komenty.

Věčně zelený ostrov skrytý před zraky těch, co neznalí jsou či zneužít Mocnosti avalonské by chtěli. Z mlhy se postupně vynořoval Avalon i přes to se však válel příkrov temnoty nad ostrovem. Teprve při tomto pohledu Harry pochopil, proč ho sem zavolali. Stejně si tak vzpomínal na své první seznámení s mistrem Sirielem. Mocným elfem, který znal moudra věků, jaké nechápali ani sami elfové skrytí v jiném světě od lidí a čarodějů, odtržení tak, jak to sami chtěli.

Harry seděl poslušen rozkazu, který mu dal jeden z jeho profesorů. Nezvládal učivo, opět na něj dolehla ta zdrcující samota. Cítil se opuštěn všemi a zároveň se ničil vlastními výčitkami svědomí. Opustil je on sám, ale většina těch, na kterých mu záleželo byla mrtvá.

 Slza se zatřpytila na Harryho líci a za ní následovala další a další a Harry nepokrytě tiše plakal, jak na něho všechno padalo. Svědomí konečně odkrylo všechny jeho chyby, kterých se dopouštěl. Smutek střídalo veselí, bezbřehý zármutek následoval nevýslovné štěstí. Harry měl pocit zošklivení… zošklivení sama ze sebe. Z toho jaký byl, jak se choval často hloupě. Vnitřní pravda ukrytá v něm samotném, to jí konečně pohlédl do očí a věděl, jaký ve skutečnosti je.

„ Málokdy se toto stává. Aby zde se odkryla pravda naše vnitřní. Avšak záleží zcela na tobě jestli znovu utečeš nebo se konečně odhodláš žít život naplno se všemi jeho ranami osudu i světlými okamžiky.“

Harry vzhlédl k řediteli Avalonské školy. Mlčky si prohlížel jeho tvář. Vnímal moudrost a zvláštní smutek, který ho obklopoval. Mistr Siriel mu připravil šok, neboť teprve teď ho viděl zblízka. Zde zjistil kolik kouzelných tvorů a bytostí existuje. A tak ho přirozeně zajímali elfové a jejich historie, která byla zaznamenána až do jejich odchodu do skryté země mezi dimenzemi, Foinamar ( pozn.autorky: doslovně v překladu z queiny: foina- skrytý, utajený; mar- země, obydlí, příbytek ) . V době jejich odchodu na zemi vládlo kratší dobu zlo a tak rada elfů společně z dalšími bytostmi rozhodli o odchodu do Foinamaru.

Mistr Siriel byl jeden z mála elfů, kteří zůstali v čarodějném světě a pomáhali čarodějům bojovat. Nakonec zde zůstal sám po druhém odchodu elfů.Poslední spojovatel s Foinamarem.

Dlouhé stříbřité vlasy sahající do půli zad, vlídné zelenkavé oči, v nichž byl zvláštní smutek a tvář jež patřila někomu, kdo viděl běh dějin.

„ Citím se velmi osamělý mistře. Osamocený a přesto vím, že jsem to já, kdo vše známé opustil a vydal se nejisté budoucnosti.A teď nevím, jak se s tím mám vyrovnat. Už několikrát jsem to chtěl vzdát a utéct odsud, vrátit se zpátky do života, který až doposud byl z většiny hořký a bolestný. Ale vím, že tu musím zůstat nejenom kvůli Jean-Lucovi, ale hlavně kvůli sobě. Tyto pocity mě ničí.Jsou jako stíny, které se mě drží a nechtějí ustoupit, abych mohl konečně žít v klidu a míru. Nic, co jsem si naplánoval v pátém ročníku a představy, které jsem měl, jako by se ani neměli vyplnit.“

Ticho, které se po té rozhostilo v Sirielově pracovně však nebylo tížící, jako kdyby konečně ze sebe Harry dostal své pocity, těžkosti.Cítil náhlý klid ve své duši, neboť ta se upokojila jeho výlevem..Stáhlo se mu hrdlo, když si Siriel klekl před něj a podíval se mu do očí.

„ Jsem rád, že nyní se ti ulevilo. Znám tvůj život tak dopodrobna, jak jen bylo možné. Nikoli z důvodu: chci znát příběh chlapce-který-přežil-aby-zabil, ale chci znát Harryho Pottera. Chlapce, který na svých bedrech nosil tíhu od samého dětství Měl si nesnadný život a vnitřně jsi dospělejší než se zdá.

V tvé duši stále zuřili bouře a nechtěli se uklidnit. Až teď. Takovou moc má Avalon, vládnou zde mocné síly, jaké jinde na světě nejsou. A které stále ještě nechápeme. Ale jestli nám pomáhají tak to nejsou zlé síly. Jsem šťastný za tebe, neboť vím, že tě ještě čeká trápení. Vždy tu budu pro tebe, abych ti dal radu nebo tě vyslechl. A po dokončení tvých studií bych se rád nazýval tvým přítelem.“

Tehdy se zdál život tak snadný. Byl jedním z nejlepších studentů a jeden z mála jimž mistr Siriel důvěřoval. Pohlédl na rozbouřené moře, přesto místem, kterým pluli vál jen mírný větřík. Toto místo bylo nesmírně magické. A vytvářelo na ostrově i mimo něj překvapivé jevy.

.Když dorazili v břehu vystoupil a vydal se k sídlu Avalonské školy. Postupně, jak se přibližoval se z mlhy, která se držela tento večer i na ostrově, vynořovali štíhlé věže hradu, zářící bělostně na dálku. Harrymu se sevřelo srdce a nyní pochopil, co tím mínil Siriel, když mu řekl, že ho ještě čeká trápení. Sir Mordred je jeho trápením. Když se rozhodl vrátit do Anglie, stalo se to sice na popud jeho vlastního rozhodnutí, ale běh světa a jeho okolnosti ovlivňovali mocné síly. Nebo osud.

Prošel první branou a za třetí branou zahnul doleva. Zajímavé, všechna jednání se vedou pod zemí a nezaleží na tom, kde ve světě se vedou..

Na okamžik se zastavil před vyřezávanými dveřmi z ebenu. Nadechl se, vnitřně se připravil nést další úděl a po chvíli vstoupil. Obrovská místnost kruhového tvaru, do jejíchž stěn byly vytesány kamenná křesla. V každém z křesel seděl jeden z Avalonské rady, až na dvě. Jedno obsazoval Siriel a druhé bylo prázdné tedy určené pro něj. Rychlým krokem se dostal k němu a než se usadil, uklonil se každému z přítomných, na jehož mlčenlivý, ale zdvořilý pozdrav, odpověděli krátkým kývnutím. Pak Siriel pohlédl všem zpříma do očí a promluvil.

„ Zdravím Avalonskou radu. A také tebe Harry Pottere. Svolal jsem Vás sem, abych Vás upozornil na válku, která už započala. Zatím je to válka na jediném místě, ale může se rozšířit do celosvětového konfliktu. Přístroje, které zaznamenávají čas do začátku konečné bitvy dobra a zla započaly odpočítávání včera v noci, krátce po té, co jsem se vrátil z Foinamaru.“

Ještě nějakou dobu trvalo než dozněla slova řečená v síni. Každý upadl do znepokojení. Harry taktéž. Zde se učil o pravidelném zápasu dobra a zla. Vždy jednou za tisíc let se zápas opakoval. Zlo nikdy nebylo zcela zničeno, ale pouze potlačeno a síly zla se v poslední době projevovali čím dál častěji.

„ Máte mistře Sirieli na mysli Apokalyptickou kouzelnickou bitvu?“ zeptal se Harry, neboť všechny okolnosti tomu nasvědčovali.

„ Ano Harry zrovna tu. Ty jsi momentálně v Anglii. Jaké to tam je?“

„ Nejnovější postavou na postu nového Pána zla je Sir Mordred. Zatím se do toho nořím, ale vím, že touží po tomtéž, co Voldemort. Vynořil se z neznáma, ale podle toho, jak zná anglické poměry pochází jednoznačně z Anglie.

 Co se týče mých kroků: kontaktovali mě dva členové Fénixova řádu v osobní věci, ale jak znám Brumbála, tak to dlouho trvat nebude a já budu pozván na schůzi; dále obnovuji svoje kontakty, kteří mi pomáhali ještě před mým odchodem na Avalon a některé jsem získal během své služby Řádu měsíčního fénixe.

 Také se mi podařilo získat špeha přímo mezi smrtijedy, který sice není jeden z nejvěrnějších, ale dokáže získat informace, které mu nepřísluší vědět,“ řekl spokojeně Harry.

„ Výtečně. Ještě, ale dostaneš seznam věcí, které musíš dostat z magického světa na Avalon. Aby se dosáhlo vnitřní vyrovnanosti.“ Nyní elf kouzlem poslal Harrymu dlouhý pergamen se seznamem. Harry ho zachytil a letmo tam nahlédl. Na prvním místě bylo Zrcadlo budoucnosti a hned následoval Oblouk smrti.

„ Nyní můžeš jít Harry, leč pamatuj, jen ty sám určíš další běh nejen magického světa. Nyní vkládáme na tvá bedra značnou odpovědnost. Přijmeš ji dobrovolně?“

Harry se postavil a se vzpřímeně zvednutou hlavou pronesl: „ Já, Harry James Potter přijímám tuto odpovědnost a podřizuji se osudu. Avšak tentokráte nebudu zmítaný událostmi, jež nastanou a vše, co prožiji pokojně přijmu jako součást mocného koloběhu, jehož síly jsou mocné a nikdo je nesmí ovlivňovat.

 Tak přísahám na svou čest, na svou duši, na své srdce, na svou magickou moc,“ při této poslední části Posvátného přijímání ze stropu i stěn síně vylétli modrozelené paprsky, které Harryho začali obtáčet: „ a síly dobra nechť mě doprovázejí a jsou mi ku pomoci.“

Paprsky se vnořili do Harryho těla, který na okamžik zavřel oči. Když je otevřel, poklonil se všem v sálu a odešel. Cítil v sobě obrovské síly na boj se zlem, které bude silnější než kdy předtím a udeří s plnou silou.

V ten okamžik se mihl záblesk skutečné budoucnosti, která nevyhnutelně příjde, na Zrcadle budoucnosti se objevila skutečná pravda toho, co bude. A v pracovně Jean-Luca i Mistra Siriela se ozvalo tiché tik-tak, tik-tak, tik-tak…

To se na  Hodinách pohnula bílá ručička a  započala odpočítávání do magické bitvy…

Poslední komentáře
27.04.2007 18:39:16: Je to fakt doooobrá povídka. Líbí se mi, moooooc. =))
13.02.2007 09:11:16: ten příběh je poutavý nemužu nic vytýkat doufám že sde brzy oběvím novou kapitolusmiley${1}
10.02.2007 23:30:28: tvé povídky jsem našla až dnes, ale musím říct že je to faaaake super, tak krásný povíky jsem ještě ...
09.02.2007 14:03:47: bomba skvělý smiley${1}smiley${1}
 
Náš svět má mnoho pravidel, která nás omezují.Naší představivost neomezuje nic.