Tak pojďme snít...

Představivost je jako oheň.Má mnoho odstínů a musí se stále přiživovat, aby nevyhasla.

Kalendář

Z diskuze...

Jak se Vám tu líbí?

Harry Potter a Starý známý

10.kapitola

Sdílení vzpomínky

„Harry mohl bych vědět, kam jsi odešel z Bradavic? Hermiona tě začala předposlední den školy hledat a skřítci jí řekli, že tvé věci zmizely už před týdnem,“ zeptal se Sirius. Bylo na něm vidět, že by se rád dozvěděl, kde Harry byl a jaký život vedl od odchodu z Bradavic do této doby.

„ Neřeknu ti vše a možná ti toho řeknu ještě míň než doufáš. Ale počkejte chvíli, jen něco donesu.“ S tím se zvedl a rychlým krokem odešel ze salonku.

Sirius se podíval tázavě na Remuse: „ Myslíš, že přinese fotky nebo svůj deník?“

„ Vždy jsi byl tak zvědavý? Ne, něco lepšího.“ Postavil na stolek svou myslánku, vytáhl hůlku a ze své mysli vytáhl starou vzpomínku na svůj odchod. Pohlédl na svého kmotra a jeho nejlepšího přítele a pokynul jim. Když se zvedli a přistoupili blíž, jim řekl ať se chytí za ruce a pak chytil Remusovu ruku.

„ Tři, dva, jedna…“ V tu chvíli se Harry dotknul hladiny vzpomínky v myslánce a krátce padali temnotou až se octli o 11 let zpátky v podvečer u Bradavic. Všichni spatřili vyhublého a strhaného chlapce, který vycházel z nádvoří Bradavického hradu. Nikdo nepromluvil a všichni se automaticky připojili k chlapci, který ztratil vše a míří do své budoucnosti.

Harry pomalu obešel Prasinky na tu stranu, kde byl hostinec U Prasečí hlavy. Cítil se rozechvěle a ano, měl strach. Strach z toho, že je to možná jenom past. Na tuhle možnost radši nemyslel. A také strach z toho, co mu ten muž nabídne. A trochu z budoucnosti. Na svou minulost už nechtěl myslet byla ještě příliš čerstvá a děsivá. Na hlavu si dal kapuci od mikiny po Dudleyovi a otevřel dveře.

Přítomní zvedli hlavu a pohlédli na příchozího. Jeden z nich stál u schodiště a když se Harryho oči skryté ve stínu setkali s cizincem a poznali ho, tak se obrátil a začal vystupovat po schodech. Harry se vypravil za ním a cestou nahoru mu bušilo srdce tak silně až se obával, že ho slyší všichni dole v hospodě. Vešel do otevřených dveřích, ve kterých neznámý zmizel. Posadil se naproti němu ke stolu a sundal si kapuci stejně jako to udělal neznámý.

„ Mohl byste se mi představit? Mé jméno znáte i když , kdo by ho dnes neznal, že?“

„ Jmenuji se Jean-Luc St. Claire a jsem mistrem Řádu měsíčního fénixe. Jak už jsem Vás stačil informovat, že zajišťujeme rovnováhu magického světa. Na celém světě máme rozmístěny své lidi, kteří zkoumají různé magické výchylky. A pokud mistři, kteří zpracovávají informace od všech svých podřízených, dojdou k závěru, že je zcela nezbytný zákrok. Informují velmistra na radě mistrů řádu a velmistr pak podle závažnosti konzultuje problém s tamními úřady a příslušnými odborníky.“

„To je velmi zajímavé. Nabízíte mi místo nějakého podřízeného mistrů?“

„Ano, v podstatě ano. Ale také jsem hovořil o tom, že byste musel nejdříve vystudovat školu,“

„Jakou máte na mysli? Nějakou z vysokých škol, které se specializují na některé oblasti…“  ptal Harry.

„ Tu naprosto nelepší, jaká je pro Vás tou nejvhodnější k rozvinutí Vašeho velkého magického potencionálu. Znáte mudlovské filmy nebo příběhy o ostrově Avalon?“ Jean-Luc se usmál na Harryho výraz a pokračoval.

 „ Na Avalonu je Vysoká škola magický umění, ti jejichž moc je velká zpravidla procházejí touto školou. Samozřejmě naše organizace by ti studia platila. Několik mých podřízených tam taktéž studovali a jejich studia byla Řádem placena. A byli nadšeni oním místem, tajemností a historií, která z toho místa sálá. Otázkou je zdali nám svěříte svou budoucnost. Poznáte jiné kraje, nové přátele a hlavně zajištěnou budoucnost.“

Harry sklopil pohled, přemýšlel. Má to přijmout? Vždyť to může být cokoli jiného. Ne, on to příjme. Proč se tak, ale rozhodl, kvůli mužově auře a osobnosti, která mu připomínala Brumbála? Zadíval se do St. Clairovi tváře. Ne kvůli tomu to nebylo, Harry mu důvěřoval a navíc mu byl nabízen nový začátek do života.

„ Ano přijímám,“odpověděl Harry. Úsměv, kterým ho protisedící obdařil ho nenechal na pochybách, že se rozhodl správně.

Brzy se nocí rozlehl zvuk přemístění, když se Harry vydal do neznáma.

Remus otevřel ústa, aby se zeptal Harryho po té, co se dostali z myslánky, ale už se k tomu nedostal. Se Siriusem sebou oba trhli. Když se Harry na ně tázavě obrátil, oba se na sebe podívali.

„ Máš tu připojení na letaxovou síť?“ zeptal se Sirius.

„ Ano, tamten krb je připojen. Schůze Fénixova řádu, že? Nic z toho, co jste se dověděli prosím nikomu neprozrazujte. Později vám některé otázky zodpovím.“ Sledoval, jak oba muži přistupují ke krbu a oba se mizí v zelených plamenech.

Vydal se pomalu do knihovny v zamyšlení nad svým životem a jeho rozhodování. Náhle ucítil zvláštní pocit, že se děje něco významného. Když se před ním ve vzduchu objevilo zlaté pero. Věděl, co se děje. Povolala ho Avalonská rada a vyžaduje jeho okamžitou přítomnost.

Poslední komentáře
27.06.2012 22:32:56: Prázdné kapsy bez peněz půjčky bez registru Zadlužení s rozumem www.ihned-pujcka.cz/ půjčky online...
02.01.2007 15:04:25: pod natlakem se špatně pracuje to znam ps: jsem holka
01.01.2007 19:23:03: pasu: nenaštval jsi mě, ale já se od svých čtenářů opravdu nenechám vydírat, to jsem si určila už dá...
01.01.2007 13:25:50: promin Victor, nastvat te nebylo mim umyslem, i kdyz jak vidim tak se mi to povedlo omlouvam se
 
Náš svět má mnoho pravidel, která nás omezují.Naší představivost neomezuje nic.